“Václav vidí reklamu jako hybrid mezi užitkovým uměním a filmem, jako volnou autorskou práci tvarovanou potřebou produktu, který má za úkol prodat. Za tento zdánlivý konflikt mezi uměním a průmyslem se ale nestydí. Naopak - otevřeně a s nadhledem přiznává co je - reklamní maso na prodej.
Role reklamního režiséra totiž podle něj nese skrytou odpovědnost - odpovědnost vytvářet reklamu, kterou uvidí tisíce, mnohdy miliony lidí. Reklama se tak nevyhnutelně stává součástí kultury, ať už se nám to líbí, nebo ne. Proto mu upřímně záleží na tom, jestli je kvalitní - kvalitní, jako čerstvě poražená svíčková.”